Alternate Title: The Influence of the Organization of State Administration on the (Local) Jurisdiction of Administrative Justice. (English)

المؤلفون: POTĚŠIL, LUKÁŠ

المصدر: Acta Universitatis Carolinae Iuridica; 2021, Vol. 67 Issue 4, p117-129, 13p

مصطلحات موضوعية: ADMINISTRATIVE courts, ADMINISTRATIVE law, JUSTICE administration, COMMUNITY organization, JURISDICTION

مستخلص: This paper deals with changes that have taken place in the organization of state administration from the perspective of administrative justice and its local jurisdiction. To do so, the paper answers the fundamental question of whether the organization of state administration (in terms of the local jurisdiction of administrative authorities) and the organization of administrative courts (also in terms of their local jurisdiction) are related or not. In this context, it is worth considering whether the organization of administrative justice should follow the organization of the public/state administration as such and its trends or even the opposite and whether the two phenomena should not be independent of each other. The paper summarises the issue of the criteria for determining the local jurisdiction of administrative courts, the legal regulation of which has undergone certain developments, similar to the development of the legal regulation of the organization of the state administration. The question is whether any common indicators can be traced. The issue under examination is not only of a purely practical nature, such as the criteria for determining the local jurisdiction of an administrative court. It is related to the overall state of both the state administration and the administrative justice and their organization, and it offers several questions of a more general nature, such as the formal and informal impact of "its" regional court on the administrative authorities within its jurisdiction, the influence of their case law on "local administrative law", the question of the availability of administrative courts, or access to them, as well as their caseload. Overall, the paper discusses whether it is possible to find any relationship or rather consequences, arising from the local jurisdiction of administrative authorities, resulting of course from the form of the organization of the state administration, and the (non)corresponding local jurisdiction of the administrative justice. Possible de lege ferenda considerations in terms of the organization and local jurisdiction of the administrative justice are also mentioned. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

: Copyright of Acta Universitatis Carolinae Iuridica is the property of Charles University Prague, Karolinum Press and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

Alternate Title: Middle Layer in Educational Governance: Concept, Approaches, and Implications for Educational Policy. (English)

المؤلفون: Veselý, Arnošt

المصدر: Orbis Scholae; 2021, Vol. 15 Issue 1, p37-55, 19p

مصطلحات موضوعية: COMMUNITY organization, PUBLIC administration, EDUCATION policy, LITERATURE reviews, PUBLIC institutions

مصطلحات جغرافية: CZECH Republic

Abstract (English): The concept of "middle layer" (ML) is one of the most frequent terms in current education policy. Yet, the literature on the topic is fragmented and the concept itself is defined in several different ways which hinders effective discussion. The main goals of the article are as follows: 1) to imbed current discussion in the scholar literature and provide basic overview of scholar literature; 2) clarify the terminology and delimit various meanings of the "middle layer" concept. The article is structured as follows. First, the methodology of literature review is described. Then the basic meaning of ML in various educational systems is explained. In the next part of the paper, the literature review on ML is provided. In so doing, two strands of literature are distinguished. While the research-oriented strand focuses on analysis of what ML does (and does not), the practical stream relates to what ML should (or should not) do. Based on previous analysis, the paper argues that four meanings of middle layer can be delimited. These meanings are shortly labelled as follows: (a) a loose network of local actors; (b) a coordinated and interacting system of actors; (c) an organized set of several core local organizations; (d) a regional public administration institution. These four definitions are defined and explained. The article concludes with several implications for educational policy in the Czech Republic. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Abstract (Czech): Střední článek (dále SČ) podpory nebo řízení je jedním z nejdiskutovanějších pojmů současné vzdělávací politiky, a to nejen v kontextu České republiky. Literatura na toto téma je ovšem velmi roztříštěná a pojem je často vymezován velmi odlišným způsobem, což značně komplikuje odbornou komunikaci. Článek sleduje dva cíle: 1) probíhající debatu o SČ ukotvit v odborné literatuře a podat její základní přehled; 2) zpřesnit užívanou terminologii a vymezit různé významy pojmu SČ. Struktura stati koresponduje s výše uvedenými cíli. Nejdříve popisuje metodologický přístup využitý v textu a způsob výběru pramenů. Následuje základní vymezení sledovaného pojmu a jeho významu v různých vzdělávacích systémech. V další části studie je pak podán stručný kritický přehled odborné literatury. Jsou přitom odlišeny dva hlavní proudy, které jsou sice provázané, ale které je vhodné rozlišovat. Zatímco první typ literatury se primárně zabývá tím, co a jak SČ reálně dělá (výzkumně orientovaný proud), druhý typ se zaměřuje na to, co a jak by SČ dělat měl (prakticky orientovaný proud). Na základě předchozího rozboru je argumentováno, že lze odlišit nejméně čtyři různé významy pojmu SČ, zkráceně označené jako: (a) SČ jako volná síť místních aktérů; (b) SČ jako koordinovaný a interagující systém aktérů (široké pojetí školského obvodu); (c) SČ jako místně organizované uskupení několika klíčových organizací (užší pojetí školského obvodu); (d) SČ jako dekoncentrovaná instituce veřejné správy. Tyto čtyři významy jsou v textu podrobněji vysvětleny a je nabídnuta jejich pracovní definice. Stať je uzavřena některými implikacemi pro užívání pojmu SČ ve vzdělávání v kontextu České republiky. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

: Copyright of Orbis Scholae is the property of Charles University Prague, Faculty of Education and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)

الوصف: Komunitní práce je úzce spojena se sociální prací, která má v českém prostředí bohatou historii. Soudobá sociální práce na lokální úrovni – v komunitách – prošla v poslední dekádě rozšířením modelů komunitní práce i praktických přístupů a postupů, které jsou vhodné pro řešení místních problémů. Publikace tak reaguje na potřeby sociálních pracovníků, kteří často komunitní práci nevykonávají jako svoji hlavní specializaci, avšak využívají prvků komunitní práce pro efektivní působení v různých organizacích a institucích. Text mohou využít též pracovníci veřejné správy, především na lokální úrovni. Publikace shrnuje hlavní principy a modely komunitní práce, sleduje vývoj komunitní práce od konce 19. století, specifika v Českých zemích a zmiňuje etapy komunitní práce ve 20. století. Nabízí pohled na význam komunitní práce v pozdně moderní společnosti, kterou tematizují ve svých pracích významní autoři. Hlavní pozornost je věnována soudobým přístupům a postupům komunitní práce, která je modelována pod vlivem dalších oborů: kromě sociální práce, pro niž je komunita jednou z hlavních cílových skupin, se v soudobém pojetí komunitní práce prolínají vlivy a pohledy oborů sociologie (sociální soudržnost, marginalizace, sociální dopady globalizace, individualizace, apod.), veřejné politiky (tvorba místních politik, vyváženost sítě místních institucí, participace občanů na věcech veřejných), ekonomie (zaměstnanost, lokální hospodářství versus místní dopady globalizované ekonomiky), urbanismu (dostupnost a charakter veřejných prostorů), věd o životním prostředí (šetrný rozvoj území, zachování genia loci), sociální antropologie (etnické menšiny, kulturní odlišnosti skupin obyvatel). Publikace zdůrazňuje těsné spojení komunitní práce s oblastí komunitního rozvoje, které zásadním způsobem přispívá ke kvalitě života v lokalitách: komunitní vzdělávání, komunitní plánování a podpora zapojování lidí do veřejného života, vytváření sociálního kapitálu komunit. Publikace je doplněna o kapitolu zabývající se specifiky komunitně orientovaného výzkumu, jenž kromě souboru uznávaných kvalitativních a kvantitativních technik umožňuje využití i dalších postupů. V závěru jsou kladeny otázky spojené s trendy a směry komunitní práce současné společnosti a jsou zvažovány možnosti, které posilují kvalitu života v lokalitách. Publikace přináší příklady dobré praxe z České republiky i ze zahraničí.

المؤلفون: Šťastná, Jaroslava

نوع المادة: eBook.

الموضوعات: Community organization

تصنيفات: SOCIAL SCIENCE / Social Work